Suzan website

Tak konečně se dostávám k sepsání dalších dní strávených v mém milém Norsku...

Po třech letech se zájemci mohou začíst do dění Trondheimských dní ...  ;o)

Jen pár slov o našem putování, na více zde nyní není času ... přeci jen - na práci máme věci mnohem zajímavější ;o)

Mé srdečné pozvání pro všechny, kteří se rádi podívají do kostela   ;o) 

Všechny návštěvníky těchto stránek a nejen je také srdečně zvu na Credenc koncerty.

Protože jsem zatím nebyla s to sepsat zažitky z Mexika, dovolím si zde publikovat alespoň můj článek z časopisu Zábřežské farnosti.

Mé nutkání přispět novým povídáním na můj miniweb mě donutilo přejít od pouhého nutkání k činům, a tak sedím a snažím se sepsat pár vzpomínek, jež by mohly zaujmout ... avšak bohužel mě již nic nenapadá – což komentuji hned z úvodu.

Tak konečně je to tady… ano, ano, Zuzanka se odhodlala, respektive našla čas, jež ji dovoluje sednout si pěkně a psát …   a psát … a psát … neb je toho spousta, co se za ten měsíc … dobrá tedy, skoro měsíc, událo ;o)   Kdyby člověk věděl, že už to nikdy nezažije, že to je naposledy, tak si to možná užívá a prožívá jinak … Jak tak ale nad tím vším uvažuji, tak to už více snad nešlo. Ale i tak … Norsko krásné, Norsko mé!!! ;o)   

    Byť se to tak může leckomu zdát, opravdu jsem se právě nevyhrabala z podkupy sněhu – ten  už zde mimochodem není. (Ehmmm, ale je - to je jen řečnický obrat). Už nějaké dva, tři týdny taje … což ale neznamená, že se potýkáme s nedostatkem sněhu – je ho tu spousta, stále – jen cesty a části chodníků jsou bez sněhu, zato ty druhé části chodníku jsou samý led ;o).  Navíc poslední tři dny je opravdu takový vítr, že mám strach, že mě předčasně odnese domů …